O krásném Japonsku a vůbec

V jednom ze svých posledních úvodníků jsem psal o fotografickém toulání. Vyzkoušel jsem si ho na vlastní kůži a podíval se do mateřské země současné fotografické techniky (snad se na mne korejští či němečtí výrobci nenaštvou…), jejíž výrobci, věrni své téměř stoleté tradici nepřestávají chrlit a nabízet nové a nové a dokonalejší přístroje nejen pro naše fotografické toulky.

Přiznám se, že jsem byl opět mile překvapen bujnou a krásnou zelení pokrývající celou polovinu rozlohy této ostrovní země, spoustou krásných květů podobných úsměvům zdejších lidí a samozřejmě dokonalou organizací všeho, dopravu Shinkanzenem nevyjímaje. Pochopil jsem opět, že vývoj toho, čím fotíme a budeme fotit je v dobrých rukou, a že se nemusíme obávat zastavení tohoto vývoje.

A co víc? Vedle tradičního posezení na tatami, prohlídky krásných japonských zahrad a hodně starých svatyní jsem si mohl konečně přímo ve výrobě „osahat“ jak vzniká další, plnoformátový digitální přístroj. Tyto „full frame“ přístroje, se kterými se už pomalu můžete setkat i na našem trhu už opravdu dokáží plně nahradit klasiku a to ještě nemluvím o rychlosti snímání a hlavně uživatelském pohodlí. Vím, že se mnozí z vás, zastánců klasické fotografie, ihned ozvou, ale na to mám jedinou odpověď: „Zkuste si to“.

Jsem rád, že vám i v připravovaném (listopadovém) vydání mohu nabídnout alespoň kousek toho dalšího fotografického vývoje a věřím, že se vám o technických novinkách, ale i o fotografické praxi a kráse fotografie bude dobře číst.

Těším se na vaše zážitky.