Už to tak někdy bývá

Velikáni jsou, velikány obdivujeme a velikáni odcházejí.

Ladislav Sitenský odešel do svých neopakovatelných oblak, která nechyběla snad na žádné z jeho fotografií. A tak si teď honem vzpomínám, kdy jsem ho naposledy potkal, jak jsem ty jeho fotky odmalička obdivoval (a nebylo to obdivování tak jednoduché, komunisti nechtěli moc prezentovat jeho fotky ze západní fronty…) a kochal se jeho krásnými krajinami, Prahou i portréty. Jasně, byl příslušníkem 312. letecké perutě československé armády v Anglii, udělal od mládí určitě více než půl miliónu krásných, většinou černobílých fotografií, vydal spoustu knížek, vystavoval na prestižních místech současného světa, dostal mnoho ocenění a... udělal toho moc a moc pro českou a československou fotografii.

Za to a za celý jeho život jsem mu moc vděčný.